|
|
Měření dechové frekvence
Maršálková, Leona ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá možnými způsoby měření dechové frekvence. Zaměřuje se na popis struktury jednotlivých zařízení sloužících k měření dechové frekvence, včetně snímačů, které jsou k tomuto účelu využívány. Na závěr teoretické části je zmíněna možnost využití měření dechové frekvence v lékařství. Práce dále obsahuje popis návrhu snímače dechové frekvence pomocí termistorového snímače a realizaci virtuálního měřiče dechové frekvence v programu LabView. Poslední část práce se zabývá zhodnocením dosažených výsledků a praktickým využitím tohoto snímače.
|
|
|
Monitorování dechu během terapie pacientů
Koťová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá kontinuálním sledováním plicní ventilace v průběhu terapie pacientů a zaměřuje se především na způsob jejich dýchání. Během terapie je zapotřebí detekovat, sledovat a rozlišit hrudní a břišní dýchání. V práci je nejprve popsána základní a běžně používaná metoda, kterou je spirometrie, a poté další dostupné metody založené na kontaktním a bezkontaktním způsobu měření. Uvedeny jsou také dvě nově vyvinuté metody na VUT -- kontaktní metoda založená na principu podobném měření tlaku a bezkontaktní měření pomocí TOF kamery. Tyto metody byly použity k měření a následnému zpracování dat, které mělo za cíl ověřit jejich praktické využití.
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
|
Návrat do života po PICS, na podkladě akutního respiračního selhání
Šoltýsová, Veronika ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Úvod: Díky pokroku dnešní medicíny, hlavně terapeutických možností, dochází k nárůstu pacientů, kteří překonají kritické onemocnění akutní respirační selhání, a tím jsou vystaveni velkému stresu a vlivu intenzivní péče. Můžeme tedy říci, že téměř každý pacient trpí alespoň jedním příznakem post intenzívního syndromu (PICS). Teoretická část diplomové práce popisuje problematiku akutního respiračního selhání a PICS. Podklady pro diplomovou práci byly čerpány z rešerše vypracované Národní lékařskou knihovnou a vyhledaných zdrojů v odborných databázích (PupMed, ResearchGate, ScienceDirect apod.) Cíl práce: Cílem této diplomové práce je prozkoumat a zhodnotit fyzický i psychický stav pacientů po překonání akutního respiračního selhání a jejich návrat do běžného života s PICS. Z tohoto hlavního cíle jsme stanovili dílčí cíle práce s výzkumnou otázkou, zda příznaky PICS mohou být ovlivněny délkou umělé plicní ventilace. Metodologie: Pro výzkumné šetření a sběr dat k této diplomové práci bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření u pacientů s akutním respiračním selháním za použití standardizovaných dotazníků: DEMMI, ADL, IADL, HADS, MAF, SF 36 a fyzických testů: 30-s SCT, 6 MWT a použití náramku Garmin Vívofit. Data jsme odebírali celkem ve čtyřech časových obdobích a to data odebraná na ARO zaměřená...
|
|
|
Měření dechové frekvence
Maršálková, Leona ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá možnými způsoby měření dechové frekvence. Zaměřuje se na popis struktury jednotlivých zařízení sloužících k měření dechové frekvence, včetně snímačů, které jsou k tomuto účelu využívány. Na závěr teoretické části je zmíněna možnost využití měření dechové frekvence v lékařství. Práce dále obsahuje popis návrhu snímače dechové frekvence pomocí termistorového snímače a realizaci virtuálního měřiče dechové frekvence v programu LabView. Poslední část práce se zabývá zhodnocením dosažených výsledků a praktickým využitím tohoto snímače.
|
|
|
Monitorování dechu během terapie pacientů
Koťová, Markéta ; Bubník, Karel (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá kontinuálním sledováním plicní ventilace v průběhu terapie pacientů a zaměřuje se především na způsob jejich dýchání. Během terapie je zapotřebí detekovat, sledovat a rozlišit hrudní a břišní dýchání. V práci je nejprve popsána základní a běžně používaná metoda, kterou je spirometrie, a poté další dostupné metody založené na kontaktním a bezkontaktním způsobu měření. Uvedeny jsou také dvě nově vyvinuté metody na VUT -- kontaktní metoda založená na principu podobném měření tlaku a bezkontaktní měření pomocí TOF kamery. Tyto metody byly použity k měření a následnému zpracování dat, které mělo za cíl ověřit jejich praktické využití.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.